redaktor
--------------------
Právě začíná Press klub s Ondřejem Hejmou na Frekvenci 1.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano, je to tak, vážení posluchači. Naším hostem dnes večer je předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová, dobrý večer.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Dobrý den.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
My se samozřejmě můžeme bavit o celé řadě věcí, které se týkají jaderné bezpečnosti, jaderných elektráren, také na to dojde, ale samozřejmě musíme začít aktualitami, protože já tady mám před sebou zprávu ČTK, ve které se píše: "Mezinárodní agentura pro atomovou energii prověřuje Temelín, kde brzy nastartují reaktor druhého bloku." Čili jak je to? Je na tom něco pravdy? Co se děje?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Obojí je pravda. Mezinárodní agentura pro atomovou energii na žádost České republiky poslala do Temelína v pořadí už, myslím, devatenáctou misi expertů, které si přizvala tentokrát k posouzení specifického problému, což je problém takzvané fyzické ochrany. To znamená, on nemá přímo co dělat s technologií ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Co to znamená, fyzická ochrana?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Vysvětlím. To nemá přímo co dělat s technologií, která vyrábí elektřinu, ale má to co dělat s tím, že přece jenom jaderná elektrárna je zařízení citlivé i na to, aby si hlídalo, aby se tam někdo nepovolaný nedostal, popřípadě tam něco nepřístojného nevyváděl, takže fyzická ochrana je to, aby se zabránilo jakémukoliv špatnému přístupu k té jaderné elektrárně jako takové. Znamená to, že musí tam být systém kontroly těch lidí, kteří vstupují, musí tam být prostředky na to, aby se zabránilo nepovolanému vstupu. Je odstupňováno, já to tady nemohu moc popisovat, protože ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Detaily nemusíme.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Je zajímavé, že ze všech informací o elektrárně jenom ta informace právě o systémech fyzické ochrany patří pod utajované skutečnosti.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Což je dost pochopitelné z hlediska terorismu. Čili jestli tomu rozumím, tato inspekce se zaměřuje právě na tyto okolnosti, řekněme, bezpečnostní, týkající se případných teroristických nebo jiných útoků, zatímco s vlastním fungováním elektrárny to nemá v tuto chvíli nic společného.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Pochopili jsme se správně.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Výborně. Čili to je jedna věc, inspekce probíhá, to je, předpokládám, standardní součást prověřování každé elektrárny nebo jste si to vyžádali vy speciálně? Kdo dal ten pokyn?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Podívejte se, možná by bylo zajímavé říct, že Temelín dneska je v podstatě nejprověřovanější jadernou elektrárnou na světě, a to ze všech možných aspektů. On vůbec existuje takový docela nepoměr mezi kontrolami a misemi, které chodí na elektrárny, řekněme na východ od Aše ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Teď si trošku stěžujete, slyším vás, jasně.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ne, ne, ne, vůbec si nestěžuji, protože ona jaderná bezpečnost a koneckonců i radiační ochrana je zejména o tom, že používáte ty nejlepší zkušenosti, které na světě jsou k dispozici. A když vám přijdou experti prověřit váš systém, tak samozřejmě přinášejí i své znalosti. Není to o tom, že by byla ta mise kritická takovým planým způsobem, ona také samozřejmě vždycky navrhuje způsoby jak danou problematiku vylepšit. Ale musím říct, že se setkáváme třeba s tím, že některé západní elektrárny dost váhají vyzvat své národní dozory k tomu, aby takovéhle mise pozvaly.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Z toho důvodu, že chtějí utajit ta opatření, která mají proti teroristům, nebo z jakého důvodu nezvou?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
To se netýká samozřejmě jenom té fyzické ochrany, ale týká se to celého komplexu věcí, provozní bezpečnosti, toho, jaký je konkrétní projekt té elektrárny, jak ten projekt byl realizován při výstavbě, takže těch oblastí je opravdu celá řada. Ale musíme si uvědomit, že řada z těch oblastí je velmi citlivá z hlediska obchodních záležitostí, to znamená, samozřejmě jakmile přistoupíte k otevřené informační politice, já proti ní nic nemám, ba právě naopak, ale na druhou stranu ta ochrana těch obchodních zájmů je aspekt, který vždycky musíte brát v úvahu.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Nicméně český občan právě slyšel, že vy jste nejprověřovanější, nebo ne vy, ale Temelín je nejprověřovanější jaderná elektrárna na světě, to je z hlediska bezpečnosti určitě dobře. K té druhé části té zprávy, nastartování reaktoru druhého bloku, je to něco, co proběhne tento týden?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
To já bych nechtěla říkat, že to proběhne tento týden, ale je to otázka spíše dnů než týdnů. Když bylo zavezeno palivo do druhého bloku, což začalo 4. března, skončilo 11. března, tak my jsme na dotazy odpovídali, že od chvíle, kdy to palivo je zavezeno, tak takový slušný průměr časový do nastartování té první štěpné řetězové reakce, to je to, o čem teď mluvíme, je tak zhruba čtyři až šest týdnů. Samozřejmě na prvním bloku Temelína to trvalo déle, asi tak zhruba dvojnásobnou dobu, ale to bylo vyvoláno tím, že on to přece jen svým způsobem byl první blok svého druhu.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ale pokládáme za velmi důležité, aby zkušenosti, které se na tom první bloku udělaly, byly přeneseny, my si myslíme jako dozor, že byly přeneseny na blok druhý, to znamená, že ten proces spouštění by měl být plynulejší. Můžeme čekat, že v průběhu, řekněme, příštího týdne nebo toho dalšího, já to nechci předjímat až tak na den, protože pak se dostáváme do situace, kdy jsme bombardováni dotazy, co se to vlastně na té elektrárně děje.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Rozumím. Neřeknete nám den, kdy to bude, ale bude to brzy, bude to zřejmě tento nebo příští týden.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ono to také dost záleží ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Pokud se něco nestane.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ono to také dost závisí na nás a na práci našich inspektorů, protože to nastartování, aktivace, to se také dost často v médiích používá, reaktoru, to je proces, pro který my dáváme zvláštní souhlas. K tomu jsme měli několik podmínek a musí tam proběhnout inspekce, která zhodnotí připravenost toho bloku k tomu nastartování. A to víte, státní úředníci si někdy dají i načas.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dobře. Čili potud aktuality z Temelína. A protože jste u nás hostem, aspoň u mě tady, poprvé, tak si pustíme, jak je naším zvykem, malý profil našeho hosta.

ŽIVOTOPIS

redaktorka
--------------------
Dana Drábová se narodila v Praze, vystudovala fakultu jaderné fyziky na pražské technice, kde promovala v roce 1985. Svou odbornou dráhu zasvětila vědě a v roce 1996 se stává předsedkyní Státního úřadu jaderné bezpečnosti. Na veřejnosti se proslavila jako odbornice v bezpočtu diskusí o bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Dana Drábová je svobodná, bezdětná a letos jí bude jednačtyřicet let.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Takže to byl kratičký profil. Já se jenom zeptám, co vás přivedlo k jaderné fyzice? Já si totiž vzpomínám, když já jsem maturoval, tak jaderná fyzika byla taková zvláštní škola, kam chodili ti prakticky géniové, takové ty úplně nejnadanější děti, čili ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Vidíte, to je zdání, které klame.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Skutečně vás zajímala jaderná fyzika nebo jste chtěla prostě co nejnáročnější školu, jak to bylo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ono to má důvody i naprosto prozaické, já už jsem je dokonce někde i vyčíslovala. Podívejte se, já nemám nadání na humanitní předměty, protože s mojí pamětí to není úplně nejlepší. Já se dost musím spoléhat na logiku a na věci, které jdou odvodit. Já neříkám, že humanitní předměty jsou založeny jenom na paměti, ale je tam potřeba. Takže matematika, fyzika, to byly věci, které mi šly, na základní škole jsem měla vynikajícího učitele matematiky, fyziky, stejně tak to bylo i na gymnáziu. Volba byla technika, ale mělo to omezení, mělo to omezení takové, že to musela být technika, kde nebylo technické kreslení nebo deskriptivní geometrie, protože na to jsem nešikovná, to teda deskriptivní geometrie na gymnáziu končila obvykle velkým spíláním ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Já si na ni dobře pamatuji.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
... velkým spíláním paní profesorky nad rysy. Takže když si nastavíte ta kritéria takhle, tak už ta volba byla poměrně omezená ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
A vyšla vám ta nejtěžší škola, co vůbec byla k mání. Taky jsem se dočetl, teď jenom ještě poslední maličkost, až doděláte nějakou třeba etapu své práce, že se chystáte do Himalájí. Je to tak? Čím vás přitahují Himaláje, vědce exaktního, logického?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No, já bych neřekla, že jsou to jenom Himaláje, ale já si úplně nejlépe odpočinu v horách. Ne, že bych musela zrovna vylézt na nějaký super vrchol, ale na druhou stranu chodit po horách a dívat se po kopcích a sednout si někde k plesu, to bylo vždycky to, kde jsem si odpočinula úplně nejlépe. Samozřejmě hory, to jsou asi Himaláje, určitě, takže nějaký track po Himalájích, ne určitě sedmitisícovka, ale nějaký track, to je můj sen životní.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Takže až dostavíte Temelín, až skončíte dohled nad dostavbou Temelína, tak vás čeká Káthmándu. Pojďme se teď podívat na ten Temelín, protože to je vlastně, přiznejme si, hlavní téma toho našeho rozhovoru. Vždycky se kolem Temelína říká, že to je elektrárna, která je založena na ruských konstrukčních plánech a která byla potom jaksi vylepšena, aktualizována technikou firmy Westinghouse. Můžete nám ve stručnosti říct nějak, aby to i laik pochopil, co znamenají ty ruské plány, v čem se ruský model elektráren liší, řekněme, od jiných?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No, tohle je zajímavé, protože on se, když řekneme, v železe neliší skoro vůbec, protože princip tlakovodního reaktoru, což je reaktor, který je použit v Temelíně, to je princip, který vyvinula firma Westinghouse někdy v roce padesát tři, padesát čtyři a použila ho pro první elektrárny na ponorkách amerických a potom i pro výrobu elektrické energie. Na principu tlakovodního reaktoru se od té doby prakticky změnilo velmi málo. Samozřejmě, že jak pokročila věda a technologie, tak se vylepšovaly různé komponenty, dostávali jsme se stále k lepším a lepším materiálům, ale ten princip je pořád stejný prostě.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Princip ano, ale v čem se tedy liší?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Co byla velká slabina ruských reaktorů tlakovodních, to byl právě systém kontroly a řízení, bylo to i tak rozpoznáváno. To znamená, to rozhodnutí v roce 1990 udělat zásadní zásah do toho projektu, ony tam byly zásahy už předtím, totiž já trochu odbočím. Velmi zajímavé je a málo se to ví, že Česká republika, nebo tehdejší Československo, nikdy nestavěla ruské elektrárny takzvaně na klíč. My jsme z nich vždycky používali původní projekt, ale měli jsme vlastní projekční organizaci, která už ten projekt modifikovala, protože většina, naprostá většina součástek a součástí byla vyráběna v Československu. To je třeba rozdíl od některých elektráren, například od bulharské Kozloduje, ale třeba i od finské Lovise. Takže v každém případě ale to rozhodnutí, i když tam byly nějaké modifikace už do roku 1990, tak to zásadní rozhodnutí o změně projektu padlo někdy mezi lety 1990 až 1992 a bylo o tom, že z analogového ruského systému kontroly a řízení, který byl rozpoznanou slabinou, tou největší slabinou toho původního projektu, se přešlo na systém plně digitální západní provenience.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Teď se dostáváme docela už do technických detailů té diskuse. Nevím, jaký je rozdíl v tomto směru mezi analogovým a digitálním, to se přiznám zcela laicky, ale vím, že třeba Temelín ... mnoho těch odstávek bylo způsobeno tím, že právě ten řídící systém nějakým způsobem ... ten software byl uzpůsoben tak, že nebyl nastaven snad přesně a neustále se Temelín vypínal. Není v tomhle problém? Přece jenom jestli to není těmi počítači už přehnaně řízeno.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ne, v tomhle problém není, problém je v tom, že vy vlastně poprvé to spouštění sledujete až do těchhle detailů. A ten proces spouštění je hlavně o tom, že se jednotlivé části učí spolupracovat. A ještě si musíme říct jednu věc. Tu jadernou elektrárnu si můžete velmi zhruba rozdělit na takzvaný jaderný ostrov nebo primární okruh, to je to ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Tam jsou ty radioaktivní věci, ty nebezpečné věci.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
V podstatě to tak můžeme říct. A na část, kvůli které to celé stavíte, to znamená na část, která vyrábí tu elektřinu.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To je ta turbína slavná.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
To je sekundární nejaderná část, kde ta nejslavnější je samozřejmě ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
K té se dostaneme.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
... je samozřejmě turbína. Tak. A teď si musíme říct důležitou věc. Na té primární části, na té jaderné, tam tyto problémy se softwarem nebyly, to ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Čili řízení turbíny se ukázalo být problémem.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Řízení celé té sekundární části, řekněme, protože tam je veliká spousta velmi složitých algoritmů. A ono se to zase málo ví a špatně se to vnímá, regulace té primární části je o dost jednodušší než té sekundární.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Té jaderné části ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Té jaderné, ano, přesně.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
... je jednodušší. Já jsem se chtěl zeptat právě na tu turbínu, protože jsem někde četl, že to je turbína, která je snad "největší" na světě, že to je zcela mimořádné dílo, že i v tom by mohla být jistá část problému, že totiž možná je to až megalomanská turbína a že ta hřídel je příliš veliká a že není divu, když potom jsou tam vibrace, že je velice těžké uvést takovou turbínu do toho správného stavu. Není v tomhle problém?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No, podívejte se, tak postupně, protože to jste toho řekl spoustu najednou.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Turbína příliš velká, takhle.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Tak. Je to největší turbína, kterou vyrobila plzeňská Škodovka, není to ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Tak aspoň jeden primát.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
... není to největší turbína na světě, protože existují turbíny, které mají čtrnáct set padesát megawattů.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Tahle má tisíc.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Tahle má tisíc. V Německu se používají běžně třináctistovky, ve Francii čtrnáct set padesát, v Americe, myslím, někde i šestnáct set.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Tak v čem jsou problémy této turbíny, když není největší nakonec?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No, ono vždycky, když vyrobíte první kus něčeho, tak musíte počítat s tím, že jeho odladění bude trochu problematické. A Škodovka bohužel měla tu šanci vyrobit tisícovkové turbíny právě dvě, z toho jedna je na prvním bloku Temelína a druhá na druhém. Ty plány, které byly, řekněme, v osmdesátých letech byly opravdu trochu megalomanské, protože Škodovka měla naplánováno, že těch turbín pro různé elektrárny tehdejšího sovětského bloku vyrobí tak asi dvacet a že se jí vyplatí si na to postavit i zkušební stolici. No, když jí ze všech těchhle krásných plánů zbyly ty turbíny dvě, tak se jí to samozřejmě nevyplatilo a ta turbína na temelínské jedničce, co si budeme povídat, se testovala naostro.

Ondřej HEJMA, moderátor
Dobře. Takže to si myslím, že celkem jsme objasnili tu situaci této turbíny. Já vím, že to není vaše téma, ale podíváme se trošku na ty jaderné katastrofy, protože k jaderným elektrárnám prostě katastrofy patří, to je ve vnímání veřejnosti tak. Čili když se řekne jaderná elektrárna, řekne se Černobyl, řekne se šrotová elektrárna, jak říkají Rakušané, elektrárna, která není řízená kvalitním personálem, která není dostatečně technicky vybavená. Je to tak nebo je to legenda, jak to bylo s Černobylem?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Podívejte se, Černobyl bezesporu je největší katastrofou v dějinách nejen jaderné energetiky, ale je to jedna z největších technologických katastrof, jaká se stala. Co si musíme říct hned na začátek, je to, že černobylský reaktor je konstrukčně naprosto odlišný od reaktoru tlakovodního. Černobylský typ reaktoru, ono se mu říká kanálový, vůbec nemá například tlakovou nádobu, která vlastně hermeticky uzavírá to palivo jaderné v rámci ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To je ten kotel, dalo by se říct.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Přesně tak. Tak takový kotel v Černobylu není, tam prostě byl systém kanálů, ve kterých bylo to palivo umístěno. Proč to tak bylo? No, protože tenhle typ reaktoru vzniknul primárně ne pro to, aby vyráběl elektrickou energii, ale aby bylo možno snadno a rychle a pokud možno kontinuálně získávat plutonium pro bomby. Tento typ reaktoru sloužil pro vojenské účely i v jiných zemích, například v Anglii, ale v každém případě nikde na světě by byl neaspiroval na licenci k civilnímu používání, to bylo možné jenom v zemích bývalého svazu.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Sovětského.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Sovětského. Zajímavé je, že Sověti se nikdy nepokusili tento typ reaktoru exportovat, oni velmi rádi a poměrně dost exportovali ty tlakovodní reaktory jednak menšího výkonu, čtyři sta čtyřicet megawatt.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To jsou ty, co máme my.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
To jsou ty, co máme my v Dukovanech nebo Finové v Lovise. Nebo potom ty tisícovkové, to jsou ty, co máme my v Temelíně. Takže Černobyl je velmi specifický případ, velmi specifický, protože ten reaktor měl bezpečnostní nedostatky a ještě navíc kultura jeho obsluhy byla velmi, velmi nízká.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Čili tam došlo k selhání lidského faktoru, jak se říká eufemisticky tomu, že někdo něco zvoral, je to tak?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Ale kdyby v tom Černobylu se stala jednoduchá lidská chyba, tak ta elektrárna i přes ty bezpečnostní nedostatky, které jsem zmínila, by se byla ubránila, ale v Černobylu došlo v podstatě k šesti chybám nezávisle na sobě. Říká se a je to pravda, že kdyby se jedna z těch šesti chyb nestala, kdyby se jich ta obsluha vystříhala, tak k té havárii nedošlo.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano. Jaké byly ještě další velké světové katastrofy v jaderné energetice? Určitě Černobyl nebyl jediný, i když je nejznámější.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Tohoto rozsahu na jaderné elektrárně už ne. Můžeme vzpomenout ještě dvě technologické havárie na jaderných elektrárnách, jedna byla v roce 1957 na anglické elektrárně Windscale, dneska se jmenuje Sellafield. Tam mimochodem to přejmenování bylo taky trochu z PR důvodů. Tam byl právě reaktor trochu podobného typu jako v Černobylu, ale jenom ...

Ondřej HEJMA, moderátor
Čili ten vojenský.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
... trochu podobného, protože měl ty bezpečnostní nedostatky daleko lépe kompenzovány. Tam došlo k úniku radioaktivních látek do životního prostředí, ale ne k tak velkému, aby způsobil akutní ohrožení lidí. Docházelo k tomu, že v okolí elektrárny se musela regulovat spotřeba mléka například a radioaktivní látky byly měřitelné i přes kanál například v Nizozemsku, ale určitě to nebyla katastrofa v tom smyslu, jak si katastrofu představujeme ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Srovnatelná s Černobylem, ano.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
To znamená s takovými následky. Druhou takovou havárii, kterou bych chtěla zmínit, to je havárie amerického Three Mile Islandu, ta je pro nás velmi zajímavá, protože to je havárie tlakovodního reaktoru, to znamená reaktoru se stejným principem, jako má ten temelínský.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
A co se tam stalo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Tam se stala zase kombinace selhání zařízení, které samo o sobě by nic neznamenalo a ta elektrárna by se s ním vyrovnala, kdyby nebylo opět zásadní chyby obsluhy. Já tady musím říct jednu věc, že zatím ke všem událostem, které se nějak významněji rozvinuly, které jsou zaznamenány v análech historie jaderné energetiky, tak k těm přispěla lidská chyba.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
No a teď ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Nechtě mě, prosím vás, doříct ten Three Mile Island, protože to je havárie v podstatě modelová. Na té elektrárně došlo k tomu, že se poškodilo, roztavilo asi tak stejné množství paliva jako v Černobylu, ale právě proto, že tam je tlaková nádoba, právě proto, že to byl tlakovodní ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Že to je jiný typ vlastně.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Jiný typ reaktoru, tak veškeré radioaktivní látky, až na malých objem takzvaných vzácných plynů, byly udrženy v rámci tlakové nádoby, popřípadě hermetické obálky reaktoru a v okolí nebylo třeba přijímat žádná ochranná opatření, žádnou ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Čili na okolí to nemělo vliv.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
A tak to má vypadat, když dobře naprojektovaná a dobře postavená elektrárna dojde k nějaké technologické události. To znamená, to zařízení se může zničit, může způsobit svému majiteli dost významné škody, ta škoda byla asi ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ekonomické.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
... asi miliarda dolarů, ale nesmí ohrozit okolí. A ten Three Mile Island dokázal, že je to možné.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Říká Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. My budeme za chviličku pokračovat.

redaktor
--------------------
Posloucháte pondělní Press klub s Ondřejem Hejmou na Frekvenci 1.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Hovoříme o jaderné energetice, o opatřeních, která mají zlepšit bezpečnost jaderné energetiky. Hovořili jsme o tom, že selhání lidského faktoru je typické pro tyto katastrofy, že to je vlastně ta hlavní příčina. Pochopitelně se musím zeptat, co děláme pro to, aby se to v Temelíně nestalo, jak se taková věc dá vůbec ošetřit?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Podívejte se, u nás systém přípravy personálu, který začíná už výběrem těch lidí, kteří mohou manipulovat jako operátoři, patří uznávaně k nejlepším na světě a je velmi, velmi náročný. Vezměte si jenom to, že úvodními psychologickými testy, které dávají nějaký základní obraz o tom, jestli ten člověk na to má, nebo nemá, projdou dva lidi z deseti, to znamená, už tam je osmdesátiprocentní odpad.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Probíhá tam nějaký výběr z hlediska motivace? Zkrátka stručně řečeno, pokud jde o peníze, jsou tito lidé, řekněme, nadprůměrně placeni?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Samozřejmě, že ano, protože jejich ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dá se říct, kolik berou?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Já to nevím, abych vám pravdu řekla. Ale jejich odpovědnost je nadprůměrná, jejich odpovědnost můžete porovnat tak s dispečery letového provozu nebo s piloty.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To minimálně. Já bych se zeptal, teď vás trošku zatáhnu na takovou filozofickou rovinu. Vy jste, předpokládám tedy, nikoliv odpůrkyně jaderné energie, protože existují samozřejmě spory, jsou různé filozofické názory, jestli je jaderná energie dost dobrá, aby stála za to riziko, a jaké jsou nevýhody těch ostatních zdrojů energie. Jaké máte vy pro to filozofické opodstatnění?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Podívejte se, já nejsem ani zuřivý zastánce, ani zuřivý odpůrce jaderné energie, já mám názor ten, že v dnešní době jaderná energetika do toho energetického mixu prostě patří, protože některé země nedokáží své energetické potřeby krýt jinak než používáním zdrojů jaderných.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Rozumí se, že nemají uhlí, naftu nebo ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Nemají uhlí. Mně by velmi vyhovovalo, kdyby na tom Česká republika byla tak jako Rakousko a mohla pokrývat sedmdesát pět procent své spotřeby elektrické energie z vodních zdrojů, ale nemáme a nikdy mít nebudeme. Prostě jsme se geograficky špatně narodili nebo se Praotec Čech špatně rozhodl. Ale v každém případě toto musíte vždycky uvážit. Vždycky musíte mít v hlavě taky to, že neexistuje dneska čistý způsob výroby energie. Ony i ty obnovitelné zdroje, a já jsem velmi pro, aby se používaly, aby se rozvíjely, protože ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ale tam není takové riziko, řekněme si, že tam není riziko katastrof a ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Samozřejmě.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
... a tisíců mrtvých a zničení přírody ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Samozřejmě, ale nejsou absolutně šetrné k životnímu prostředí.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To jistě ne. Nikdo není dokonalý.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Každý způsob výroby energie má svá pro a proti. Já bych byla jenom ráda, kdyby v těch diskusích se tyhle pro a proti vážily, řekněme, neutrálně, to znamená, aby se nezdůrazňovalo jedno pro jednoho způsobu výroby energie a nezamlčovaly se ty proti, na druhou stranu, aby jiný způsob energie nebyl diskutován jenom z hlediska toho kontra.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano. V té diskusi o Temelínu se často poukazovalo na to, že právě Temelín je sledován daleko víc než ostatní elektrárny jinde na světě, že jsou jiné elektrárny i v těch vyspělých zemích západní Evropy, které třeba mají i nižší technickou úroveň. V té souvislosti se mluvilo o tom, že neexistují mezinárodní kritéria pro stanovení toho, jaká která elektrárna je, jak je klasifikovat, jak je známkovat, jak je hodnotit. Je to tak nebo se to dá nějakým způsobem změřit, která je lepší, kdyby se měl udělat žebříček kvality těch elektráren. Ptám se laicky.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Víte, jaderná bezpečnost má spoustu aspektů a třeba ta technologie a ten projekt je jenom jeden z těch aspektů. Zmínili jsme se tady o tom, že velmi významný je lidský faktor, zmínili jsme se možná tím pádem také o tom, že neexistuje jenom bezpečnost, ale takzvaná kultura bezpečnosti, to znamená, jakým způsobem k tomu zařízení přistupujete, jakým způsobem přistupujete ke zvyšování bezpečnosti. Protože ono, co si budeme povídat, když stavíte investiční celek, který vám má sloužit čtyřicet, padesát, šedesát let, dneska v Americe se běžně dávají licence na šedesát let, tak musíte počítat s tím, že jeho úroveň budete držet na úrovni, která odpovídá tomu, co ta technika umožňuje. To znamená, jaderná elektrárna je kontinuální proces zvyšování bezpečnosti, protože používáte prostě to, co máte momentálně dostupné. Proto je velmi těžké říct, "tahle elektrárna je bezpečnější a tahle je méně bezpečná," možná můžete říct, "tahle je modernější prostě proto, že byla postavena o dvacet let později," ale i na starší elektrárně můžete dosáhnout vynikající kultury bezpečnosti, vynikající úrovně bezpečnosti provozu, jenom to děláte trochu jinými prostředky.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Protože ten provoz se dolaďuje neustále průběžně. Další problém, který se týká jaderné energetiky, není tedy jenom to riziko eventuální katastrofy, ale také to, co s jaderným odpadem. Jak se řeší tento problém a co nás čeká s odpadem z našich jaderných elektráren?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Musíme rozlišit jaderný odpad a vyhořelé jaderné palivo, protože vyhořelé jaderné palivo, to znamená to palivo, které vyndáte z reaktoru, protože on už ho neumí dále využívat, dneska není považováno za odpad. Já se tomu ani nedivím, protože ty dnešní reaktory umějí z energie, která je v tom palivu nějakým způsobem uložena, použít pět procent, pětadevadesát procent vám tam zůstává a přesto říkáte, že je vyhořelé a dneska už není k potřebě.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ale musí se někam uložit ale hlavně.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Musí se někam uložit, ale otázka je na jak dlouho, protože se vyvíjejí technologie a už jsou v poměrně pokročilém stádiu vývoje, které by to palivo, které dneska není k ničemu, protože ty reaktory ho už použít nedokáží, které by ho dokázaly využít a dokázaly dvě věci, vyrábět energii, nebo přeměňovat energii z toho, co tam ještě je nakumulováno, tím pádem racionálně využít neobnovitelné zdroje, protože i jaderné palivo je neobnovitelný zdroj, stejně jako uhlí, a z druhé strany minimalizovat to, co vám zbude a co je tedy dlouhodobě radioaktivní. Tyhle technologie by mohly být k dispozici za nějakých třicet, možná padesát let, nedovedu odhadnout. Ono se to velmi těžko odhaduje ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
A než se toto stane, co s tím?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Není vůbec problém to vyhořelé jaderné palivo skladovat po, dneska víme, období padesát let, ale myslím si a ve světě už na to studie jsou, že nebude problém ho skladovat i po období sto nebo dvě stě let. Do té doby, já jsem optimista, budou technologie, které umožní ho znovu využít. Ale podívejte se, představte si, že veškeré vyhořelé jaderné palivo z provozu jaderné elektrárny Dukovany se vejde do objemu asi tak padesát krát padesát krát, no, tři patra, takže mezisklad ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Takže takový jaderný domeček.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
... mezisklad vyhořelého jaderného paliva na území jaderné elektrárny Dukovany je opravdu poměrně malý domeček, který se v tom areálu skoro ztrácí. A teď si vezměte, kolik odpadu, se kterým opravdu se neví co a nemá další využití, vyprodukuje na stejné množství energie elektrárna uhelná. Vezměte si severní Čechy, kde nejenom ty povrchové doly vypadají jako měsíční krajina, ale zejména ta odkaliště okolo tepelných elektráren.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano, jistě, tak ty fotografie známe. Já bych chtěl naše posluchače upozornit, že za chviličku budou mít možnost se ptát na telefonním čísle 57400999, posílat elektronické dotazy na Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , něco už tady máme. Já bych se ještě před tím, než dostanou slovo naši posluchači, zeptal na otázku poslední. Pochopitelně Temelín, jak už jsme si řekli, je speciální elektrárna, je velice ostře sledovaná mezinárodně, především ze sousedního Rakouska. Je to věc složitá, určitě pro leckoho bolestná. Jaká je vaše teorie, proč tyto problémy jsou, proč zrovna Temelín, pro ne něco jiného, proč zrovna teď a ne jindy? Máte na to nějaký názor?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No, můj názor na to je velmi jednoduchý, Temelín je v současné době jediná jaderná elektrárna v Evropě, která je v procesu spouštění, to znamená, ta pozornost na ní je velmi, velmi koncentrovaná, protože se nerozkládá na jiné elektrárny. Je to jedna z, na dlouhou dobu, posledních možností pro rakouskou protijadernou politiku demonstrovat toto zaměření, protože ono, co si budeme zase povídat, se snáze demonstruje na elektrárně, která je ve spouštění, i třeba proto, že tam musíte očekávat problémy, které souvisejí s tím, že ten proces spouštění je dlouhý a poměrně náročný. Elektrárna, která je ve stabilním provozu, proti té se bojuje o mnoho, o mnoho hůř.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Říká inženýrka Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Teď už, vážení posluchači, přichází vaše chvíle, budete se moci ptát přímo.

redaktor
--------------------
Press klub je hlavně váš klub, volejte 02/57400999. Frekvence 1.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Naším hostem je Dana Drábová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a prosím ptejte se.

posluchačka
--------------------
Haló? Ano?

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dobrý den, ano.

posluchačka
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně o velikou laskavost, poděkování paní Drábové a tomuto programu, že takto informujete lidi. Je zoufalé a je přitom až ... bez odezvy zůstala informace, která byla podávána Českou televizí z těch protijaderných, protitemelínských demonstrací na rakouské straně. V televizi tam seděl muž u padacího mostu, takové to jódlování, a tak asi dvanácti, třináctileté dívky se ptali a překládali: "Proč jdete manifestovat?" Načež dívenka odpovídá: "Paní učitelka nám říkala, že musíme jít manifestovat proti Temelínu, protože tam pod kotli topí ruskými atomovými bombami." Prosím vás, ověřte si to, ověřte si tuto televizní záležitost a odpovězte na to. Chudák Komenský by se obracel v hrobě.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Děkujeme mockrát. To nebyla teda úplně otázka, to bylo spíše stanovisko. Já v té souvislosti tady mám e-mail od Jiřího Štefka, studenta politologie, ten říká: "Zeptejte se paní Drábové na následující věc. Jak pokračuje činnost právníka Fagana v otázce soudní žaloby ohledně kauzy Temelín?" Máte nějaké nové informace?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Poslední informaci, kterou mám, tak ta je asi zhruba měsíc, měsíc a půl stará, pan Fagan se zase po dlouhé době objevil s tím, že jako svůj velký úspěch prezentoval, že z úřadu amerického dozoru obdržel informace k Temelínu, které umožní mu dále pokračovat v té jeho žalobě. Já když jsem si zjišťovala, jaké informace by to mohly být, tak k mému velkému překvapení to jsou informace z takzvaných otevřených zdrojů, to znamená informace, které rakouští protijaderní aktivisté mohli mít kdykoliv kdekoliv, od nás, od mezinárodní agentury ve Vídni. V každém případě jsem byla velmi ráda, když jsem slyšela zacitovat, že dostali zprávu, takzvanou zprávu OSART, oni to říkali jako něco velmi zvláštního a jako velký úspěch, já na to říkám, když si ji konečně přečtou, zaplaťpánbůh, protože my jsme je doslova prosili, aby se do těchhle otevřených zdrojů dívali, aby si ty informace sháněli, aby s námi diskutovali na základě toho, co si přečtou jako informace, které jsou objektivní.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano. Takže potud činnost amerického právníka Fagana a my si poslechneme další telefonický dotaz, prosím.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dobrý den.

posluchač
--------------------
Já bych chtěl rád touto cestou poděkovat paní inženýrce Drábové, která jako erudovaná odbornice slovy nehledanými skutečně, myslím, vysvětlila celou podstatu. Nemám žádný dotaz, jen chci doufat, že toto odborné a přitom i pro laika pochopitelné vysvětlení poslouchaly i Jihočeské matky. Děkuji vám, paní inženýrko. To je všechno.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Já děkuji vám.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dobře. Další pochvalné stanovisko, zkusíme, jestli tam není nějaký konkrétní dotaz, prosím.

posluchač
--------------------
Dobrý večer.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dobrý večer.

posluchač
--------------------
Já mám takový dotaz. Protože jsem se zúčastnil výstavby jaderné elektrárny Dukovany a vím, jaká masa vlastně chrání jaderný reaktor, co to je tam litinobetonu kolem toho, tak věřím tomu, že to prostě vydrží ten tlak. Ale chtěl jsem se zeptat, proč se staví takové veliké elektrárny, proč třeba nejsou méně výkonné a víc jich, aby se prostě rozložila ta energie na víc elektráren nebo reaktorů.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To je, myslím, docela dobrá otázka. Prosím.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Máte samozřejmě pravdu a pro Českou republiku by asi bylo výhodnější mít tady druhé Dukovany, to znamená reaktory jednak takové, se kterými už jsme měli zkušenosti ne na té jaderné, ale zejména na té sekundární části, to znamená s těmi menšími turbínami. Je fakt, že do jisté míry Temelín z tohoto pohledu i můžete označit jako trochu velikášství, protože tisícimegawattové reaktory ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Byl plánován v jiné době.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
A pro jinou energetickou soustavu například také. Tisícimegawattové reaktory v dnešní době pro Českou republiku opravdu mohou být příliš velké.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Čili eventuální budoucnost, kdyby někdy docházelo u nás ke stavbě další jaderné elektrárny, což asi v tuhle chvíli si nedovedeme jen tak představit, ta cesta by byla přes menší elektrárny?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Já si myslím, že ano, ale samozřejmě pokud by takovéhle rozhodnutí padlo, a to musíme říct, že to bude otázka někdy nejdříve za pět, deset let, protože takový zdroj budeme potřebovat někdy v roce 2015 a dále, kdy doslouží současné uhelné elektrárny, tak už to nikdy nebude reaktor generace, kterou známe, to znamená reaktor stejné koncepce, jako jsou reaktory dukovanské či temelínské. Existuje řada inovativních typů reaktorů, které jsou připraveny a do té doby samozřejmě doznají nějakého vývoje.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Naším hostem je Dana Drábová z úřadu pro jadernou bezpečnost a my tady máme další telefonický dotaz, prosím.

posluchač
--------------------
Dobrý večer, tady posluchač z Prahy, zdravím vás oba. Jednak se chci připojit k tomu předchozímu pánovi, který velebil paní inženýrku Drábovou, ona doopravdy dokáže ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Já už začínám být v rozpacích.

posluchač
--------------------
... hovořit velice srozumitelně. Otázka bude hned. I panu Hejmovi bych chtěl poděkovat jako výbornému komentátorovi ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
No, prosím.

posluchač
--------------------
... nestrannému při všech politických diskusích. Chci se zeptat. Paní inženýrko, těch hanlivých útoků proti našemu státu stran Temelína od našich jižních sousedů a i západních už bylo tolik, ale nikdy jsem nezaznamenal, že by se dodavatel technologie a paliva, americká firma Westinghouse, jinak velice dobře zaplacená, nějak bránila. Nikdy jsem neslyšel, že by ona něco někomu vysvětlovala nebo že by nějak vstoupila do těchto hrátek. Děkuji.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Takže firma Westinghouse.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Máte pravdu, ale to je záležitost jejich obchodní politiky, do které samozřejmě stát mluvit nemůže, to je záležitost dodavatelsko-odběratelská, je to spíše záležitost tedy provozovatele, aby přesvědčoval své dodavatele, aby se chválili. Já si myslím, že chválit by se v současné době měla nejen firma Westinghouse, ale zejména Škoda Energo, protože způsob, jakým vyřešili problémy s tou turbínou, i když to nadělalo ze začátku poměrně dost "ostudy", tak způsob, jakým to vyřešili, taky na světě není příliš obvyklý.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Je nějaký rozdíl vůbec mezi jadernou energetikou ve Spojených státech a v Evropě nebo je to ... jsou ty problémy stejné?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Já si myslím, že technologicky žádný velký rozdíl nenajdeme, najdeme tady ale, řekla bych, mírný časový posun jednak ve vnímání jaderné energetiky a jednak obecně v těch přístupech k rozhodování v této otázce. Mně se zdá, že Evropa jako by měla za Amerikou zhruba tak pětadvacet, třicet let ztráty, protože co dneska vidíme například ze strany nevládních organizací evropských a různých i ekologických hnutí, to když se podíváme do historie, je dost přesnou kopií toho, co se v Americe odehrávalo tak zhruba před těmi pětadvaceti lety. Poučily se z toho, myslím, v Americe obě strany, jak odpůrci jaderné energetiky, tak i energetici a samozřejmě i dozor, a dneska tam přístup je poměrně racionálnější a hlavně obě strany, jak odpůrci, tak příznivci, postupně nacházejí modus vivendi.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano. Proložím to krátkým elektronickým dotazem, Marek z Liberce se ptá: "Myslíte, že se v praxi bude využívat i jaderná syntéza? Za jak dlouho?" Já se přiznám, že ani nevím, co je to jaderná syntéza. Zkuste mi to vysvětlit.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Jaderná syntéza, to je v podstatě opačný proces ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Čili ne štěpení, ale něco dohromady.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Slučování lehkých jader. S jadernou syntézou to je problém, který trvá už nějakých možná dvacet, možná třicet let a vždycky se říkalo, že ze dvacet let už to bude ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
A ono nic.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Dneska jsme asi tak ve stejné situaci, takže se říká ... koneckonců Evropská unie do syntézy, do fúze investuje poměrně velký objem prostředků, ale určitě ty vyhlídky nejsou takové, že bychom mohli říct, že zítra budeme mít fúzní reaktor.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ne v nejbližší budoucnosti. Dobře. Poslechneme si další telefonický dotaz, prosím.

posluchač
--------------------
Haló?

Ondřej HEJMA, moderátor
Ano.

posluchač
Já bych se zeptal paní Drábové, jestli slyšela o tom, že prezident Putin obcházel krajiny s tím, že bude svážet jaderný odpad na území Ruska. Jestli někdy teda slyšela o městě Čeljabinsk 26, kde jsou, myslím, poměrně ... lidstvo má poměrně černé svědomí vůči životnímu prostředí. Zajímalo by mě, jestli opravdu všechen jaderný odpad vyprodukovaný v České republice taky tady zůstane.

Ondřej HEJMA, moderátor
To se váže na ten dotaz, který taky přišel elektronickou poštou: "A co ten odpad /ne palivo/?" Čili pojďte k téhle otázce, co se ptal posluchač.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Tak dobře. Je mi známo samozřejmě, že Rusko se rozhodlo nabídnout Evropě, řekněme, služby, co se týče skladování, popřípadě i ukládání jaderných odpadů, včetně vyhořelého jaderného paliva. Má na to na Sibiři poměrně dost velké kapacity, o čeljabinském Majáku jsem samozřejmě slyšela. Když jsme si tady s panem Hejmou povídali o těch katastrofách, tak jsem řekla, že co se týče havárií a té jedné katastrofy černobylské, to jsme mluvili o jaderných elektrárnách, ale když mluvíme o katastrofách, které souvisejí spíše s nemírovým využíváním jaderné energie, to znamená s tím vojenským komplexem, tak nemůžeme nevzpomenout Maják Čeljabinsk a Kyštym, protože to byly události v padesátých letech v závodech přepracovatelských, kde tedy se vyrábělo to plutonium pro bomby, které způsobily poměrně rozsáhlé kontaminace životního prostředí, které jsou přinejmenším srovnatelné s tím, co můžeme vidět v zakázané zóně okolo Černobylu. Není to záležitost, která by se týkala jaderných elektráren, nicméně s využíváním jaderné energie souvisí a nemá cenu to zastírat.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
To jsou všechno ty případy, o kterých jsme tehdy tak málo slyšeli. A máme šanci na poslední telefonický dotaz, prosím.

posluchač
--------------------
Dobrý den, tady Janoušek. Já jsem se chtěl zeptat paní Drábové, proč se ta energie, která se vlastně vypouští přes ty chladící věže, nenechá využít, já nevím, pro topení v domácnostech nebo nějaké skleníky nebo takovéhle zařízení. Díky za odpověď. Na shledanou.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Ano, to jsou ty ... to je to teplo, které tolik ovlivňuje životní prostředí kolem, které by se možná dalo využít jinak.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No, tolik ovlivňuje, to já bych zrovna neřekla ...

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Nebo se zkoumá, jak moc ovlivňuje.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Zkoumá se, jak moc ovlivňuje, to je lepší.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Aktivisté říkají, že to je hodně.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
No. V každém případě je to škoda samozřejmě. Pro topení se moc použít nedá, protože je to teplo takzvaně nízkopotenciální, nemá ty potřebné parametry, aby se dalo použít pro dálkové vytápění, ale je fakt, že pro třeba vytápění skleníků, vyhřívání skleníků nebo podobné účely by se použít dalo. Byla tam řada takových plánů, ale kde skončily, to já, abych pravdu řekla, nevím a necítím se v tom být odborník.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Nemáme už čas na další telefonický dotaz, já se jenom zeptám, kdy se chystáte do Temelína? Je hezky, výlet do jižních Čech.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Tak jižní Čechy jsou krásné, ale já znám cestu do Temelína, musím říct, skoro za každého počasí, dokonce i za metrových závějí. Chystám se tam když ne tento týden, tak příští určitě.

Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
A jak často dojíždíte na staveniště, znáte skutečně každou budovu, každý metr nebo spíš dohlížíte na lidi, kteří pracují pro vás?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Že bych znala úplně každý metr na elektrárně, to si říct tedy netroufám, já také koneckonců nejsem specialista na jadernou bezpečnost, ale spíše na tu druhou část, tedy radiační ochrana. V každém případě jsem se za ty dva a kus roku naučila tu stavbu znát poměrně dobře, takže už se tam moc neztrácím. A ono je to docela umění, protože ten ruský projekt byl velmi velkorysý z hlediska zabrané plochy a z hlediska komplexnosti té stavby. Do Temelína jezdím jednou týdně, jednou za čtrnáct dní.
Ondřej HEJMA, moderátor
--------------------
Dobře. Takže naším hostem byla Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Já vám děkuji za návštěvu, hodně štěstí.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
--------------------
Děkuji za pozvání.

Související články:

• Provozní kultura jaderné bezpečnosti